Nedávno jim vyšla deska, koncertují po celé Americe a mezitím si na nás jejich bubeník Noah Robertson našel pár minut času, aby zodpověděl několik otázek. The Browning jistě představovat nemusím, tak si užijte rozhovor hlavně o nové desce, Burn This World.

The NewReview.net vás popsalo jako „soundtrack k apokalypse.“ Co byste řekli vy k nejnovějšímu albu?

Burn This World je na světelné roky daleko od našeho staršího materiálu. Elektrotechnika se zase vyvinula a my opravdu vytáhli všechno na další úroveň. Dospěli jsme jako kapela, ostatně celkově je náš zvuk na tomto albu temnější, těžší, ale zároveň chytlavější.

Zkus nám trochu popsat, jak jste se do tohoto momentu dostali, jak vůbec The Browning začali?

The Browning byl původně projekt Jonnyho McBee. Ze začátku to byl jen on a laptop. Až o několik let později se rozhodli TB změnit na plnou kapelu. A tady jsme.

Jaký song hraješ nejraději a proč?

Moje nejoblíbenější live písnička se pořád mění. Momentálně je to Tragedy of Perfection, protože je více technická než ostatní a má víc našlapaný bubny. Moje nejmíň oblíbená skladba na koncerty je Standing On The Edge! Ale jen proto, že už jsem ji hrál asi 5 milion krát.

Jaká jsou hlavní témata vašich textů? Nebo jsou vůbec pro vás texty důležité?

Máme spoustu písní o všech možných tématech. Máme spoustu inspirativních i motivačních textů. Také píšeme o politice, náboženství a o tom, jak moc je společnost zkažená. Taky máme songy o upírech, zombících a pokémonech! Snažíme se to obměňovat, aby to pořád bylo zajímavý. Burn This World obsahuje spoustu zajímavých témat, o kterých si myslím, že si je naši fanoušci užijou.

Popište ve zkratce vaši hudbu?

Naše hudba je zábavný, chytlavý, brutálně-epický mix elektroniky, techna, hard stylu, deathcore a hardcore.
Deathtronica!

Máte nějakou radu pro lidi, kteří zakládají svou kapelu?

Jen následujte svoje srdce a tvořte hudbu, která k vám promlouvá. Nikdy nenechte nikoho, aby vás zastavil v tvoření. Nikdy se nevzdávejte a můžete dokázat cokoliv, na co si vzpomenete. Drogy jsou špatný, mm?

Četla jsem, že například Standing on the edge zní jako z nočního klubu na Ibize. Kde teda berete inspiraci?

Hardstyle hudba. Tak jednoduchý to je. Milujeme hardstyle.

Recenze říkají, že vaše minulá nahrávka zněla fakt dobře, i přesto, že jste si ji nahráli sami. Jak se vám to povedlo?

Naše první album jsme si kompletně nahráli sami,ano. Jonny McBee je mág s MacBookem. Navíc musíte mít dobrý sluch a hodně trpělivosti. Určitě se musíte ujistit, že je tam každý prvek a jde dobře slyšet. Je to všechno jen o tom „perfektním“ mixu.

Jaký je rozdíl mezi starší deskou a tou novou?

Starší album ve srovnání s tím novým...je to jako normální mléko proti čokoládovému. Bílé mléko je chutné i dobré, ale čokoládocé je chutnější a lepší.

Co od vás můžeme očekávat v budoucnu?

V budoucnosti budeme cyborogové s umělými orgány a končetinami. Budeme žít tisíce let a eventuálně zabereme naší hudbou celou planetu. Když budeme hrát koncert, každý na celém světě to bude moct sledovat skrz elektrický počítačový čip implantovaný do jejich mozku.

Nějaké poslední slova vašim českým fanouškům?

Miluju vás víc než ramen-nudle. A to je hodně.

Nasdílejte tento článek přátelům